Soubor .gcode: co v něm je a proč patří jen na jednu tiskárnu

Jeden příkaz na řádek

Každý řádek je jedna instrukce složená ze „slov“: písmeno a číslo. G1 X10 Y-5 F2400 znamená „jeď lineárně na X 10, Y −5 rychlostí 2400 mm/min“. Písmeno G uvádí pohyb, M ostatní příkazy (teploty, ventilátor), T výměnu nástroje. Osy jsou X, Y a Z, E je vytlačený materiál, F rychlost a S teplota nebo otáčky. Vše za středníkem je komentář.

Takhle vypadá začátek jedné vrstvy ze skutečného souboru, lodičky 3DBenchy z PrusaSliceru 2.9.5:

;LAYER_CHANGE
;Z:0.6
;HEIGHT:0.2
;BEFORE_LAYER_CHANGE
G92 E0.0
;0.6
G1 E-.7 F2700
G1 X135.159 Y110.836 Z.4 F21000
G1 X136.128 Y110.075 Z.6 F4491.905
;AFTER_LAYER_CHANGE
;0.6
G1 X136.128 Y110.075 F21000
G1 Z.6 F720
G1 E.7 F1500

Tryska zatáhne filament (E-.7), rychle přejede a přitom vystoupá na výšku nové vrstvy 0,6 mm, a filament zase vytlačí zpátky (E.7).

G-code pochází z obráběcích strojů. V USA ho popsala norma RS-274, jejíž poslední verze RS-274-D je z roku 1979, a mezinárodně norma ISO 6983. Do 3D tisku se dostal přes projekt RepRap. Pro 3D tiskárny ale žádná společná norma není. Každý firmware, tedy Marlin, Klipper, RepRapFirmware nebo firmware od Prusa, má vlastní příkazy a vlastní rozšíření.

Vedle přípony .gcode se používají i .gco a .g. Všechny tři zobrazí Klipper ze své virtuální SD karty i Marlin, který ukáže každý soubor, jehož přípona ve formátu 8.3 začíná písmenem G.

Co do souboru zapíše slicer

Samotné příkazy by tiskárně stačily. Slicer ale přidává komentáře, ze kterých se o tisku dá zjistit skoro všechno. Začátek stejného souboru:

; generated by PrusaSlicer 2.9.5 on 2026-07-03 at 11:30:45 UTC
; printer_model = COREONE
; filament_type = PC
; nozzle_diameter = 0.4
; layer_height = 0.2
; temperature = 285
; filament used [mm] = 5786.33
; filament used [g] = 16.98
; filament cost = 1.27
; estimated printing time (normal mode) = 1h 4m 39s
; estimated printing time (silent mode) = 1h 10m 11s

Kromě toho soubor nese:

• Náhledy zakódované jako text (base64) mezi řádky jako ; thumbnail begin a ; thumbnail end. Tento soubor jich má čtyři: tři ve formátu QOI pro displej tiskárny (16 × 16, 313 × 173 a 480 × 240 bodů) a jeden PNG 380 × 285 pro počítač.
• Typ každého úseku dráhy. Před každým úsekem je řádek jako ;TYPE:External perimeter nebo ;TYPE:Internal infill. V Benchy jich je 772 pro vnější perimetr a 163 pro vnitřní výplň. Podle nich prohlížeče barví dráhu.
• Hranice vrstev: ;LAYER_CHANGE, ;Z: a ;HEIGHT:. Benchy má 240 vrstev.
• Celé nastavení sliceru na konci souboru, mezi ; prusaslicer_config = begin a = end. Tady je to 373 řádků.
• Průběh tisku pro displej: řádky M73 P0 R64 říkají, kolik procent je hotovo a kolik minut zbývá, Q a S totéž pro tichý režim.

Každý slicer si ale komentáře píše po svém. Typ úseku označuje PrusaSlicer ;TYPE:External perimeter, Cura ;TYPE:WALL-OUTER, Bambu Studio a OrcaSlicer ; FEATURE:. Prohlížeč, který značky jiného sliceru nezná, část dráhy obarvit neumí.

Kvůli všem těm komentářům je G-code velký. Benchy má 180 291 řádků a 4,5 MB, z toho 142 090 řádků jsou pohyby G1. Stejný tisk uložený jako binární .bgcode má 1,76 MB.

Proč G-code patří jen na jednu tiskárnu

G-code je nakrájený pro jednu tiskárnu: její velikost podložky, průměr trysky, firmware a startovní sekvenci. Už zpráva NIST z roku 2000 upozorňovala, že program pro jeden stroj na stroji jiného výrobce nejspíš nepoběží. U 3D tiskáren to platí taky.

Tiskárny Prusa si to hlídají samy. Na začátku Benchy jsou tyhle řádky:

M862.1 P0.4 A1 F0
M862.3 P "COREONE"
M862.5 P2
M115 U6.5.3+12780

M862.1 kontroluje průměr trysky, M862.3 model tiskárny a M862.5 úroveň G-code. M115 U porovná verzi firmwaru. Když je firmware starší, tiskárna podle dokumentace Prusa na 30 sekund pozastaví tisk a vyzve k aktualizaci. Při nesouladu modelu tiskárna ukáže varování, že G-code byl nakrájený pro jiný typ tiskárny. Na fórech Prusa se lidé ptají, jestli je bezpečné pokračovat.

Bezpečná cesta je vždycky stejná: nakrájet model znovu pro svou tiskárnu. Sdílet hotový G-code má smysl jen mezi stejnými tiskárnami se stejnou tryskou.

V nastavení sliceru se volí takzvaný dialekt (flavor). PrusaSlicer jich nabízí přes deset, od Marlinu 2 přes Klipper po RepRapFirmware. Bambu Studio při exportu nakrájené desky ukládá balíček .gcode.3mf, ve kterém je G-code pro každou desku zvlášť.

Dá se G-code převést zpátky na model?

Ne. G-code nese dráhu trysky, ne tvar. Stránky, které nabízejí převod G-code na STL, z drah sestaví přibližný objem včetně podpěr a výplně. To není původní model, a z vrstev po 0,2 mm se už hladký tvar nevrátí. Pokud potřebujete model, požádejte autora o STL, 3MF nebo STEP.

Jak se do G-code podívat na Macu, iPadu a iPhonu

macOS pro G-code nemá typ souboru. TextEdit ho otevře jako text a Finder ukáže prázdnou ikonu, bez náhledu i bez miniatury. Na Windows to řeší PowerToys, na Macu potřebujete aplikaci:

• PrusaSlicer G-code Viewer je zdarma a umí G-code z PrusaSliceru, Cury, Simplify3D a dalších slicerů.
• Webové prohlížeče jako gcode.ws ukážou dráhu po vrstvách přímo v prohlížeči. Sám gcode.ws o sobě píše, že je „slow, memory hungry“, tedy pomalý a náročný na paměť.
• ThumbHost3mf přidá do Finderu miniatury z náhledu, který slicer do souboru uložil.
• Preview3D, moje aplikace, otevře G-code v okně, v Quick Looku i jako miniaturu ve Finderu, na Macu, iPadu, iPhonu i Apple Vision Pro.

Co Preview3D z G-code ukáže:

• dráhu v barvách podle typu úseku, s legendou, jak ji kreslí slicer,
• extruze v jejich skutečné šířce,
• posuvník vrstev, kterým tisk otevřete v libovolné výšce,
• čas tisku, filament, hmotnost a materiál z hlavičky,
• jako miniaturu ve Finderu náhled, který do souboru uložil slicer.

Umí G-code z PrusaSliceru, SuperSliceru, OrcaSliceru, Cury a Bambu Studia.

Podrobněji o tom, k čemu je náhled G-code dobrý, píšu v článku Jak si prohlédnout G-code na Macu, aniž byste spouštěli slicer.

Časté otázky

Funguje G-code na všech 3D tiskárnách?

Ne. Je nakrájený pro konkrétní tiskárnu, trysku a firmware. Na jiné tiskárně může tisknout mimo podložku, ve špatné teplotě, nebo vůbec nezačne.

Jaký je rozdíl mezi .gcode, .gco a .g?

Žádný, je to tentýž textový formát s různými příponami.

Kde v G-code najdu čas tisku a spotřebu filamentu?

V komentářích na začátku nebo na konci souboru. PrusaSlicer píše ; estimated printing time (normal mode) a ; filament used [g], Cura a Bambu Studio podobné řádky ve vlastním formátu.

Dá se G-code upravit?

V textovém editoru ano, ale ruční zásahy do tisku jsou riskantní. Teplotu, výšku vrstvy nebo materiál měňte ve sliceru a nakrájejte model znovu.

Dá se G-code převést na STL?

Ne tak, aby vznikl původní model. Z drah jde sestavit jen přibližný objem i s podpěrami a výplní.

Jaký je rozdíl mezi .gcode a .bgcode?

Obsahují stejné příkazy, .bgcode je binární a komprimovaný. Podrobně na stránce Soubor .bgcode.

Související stránky

• Soubor .bgcode – binární G-code z PrusaSliceru
• Soubor .3mf – projekt, ze kterého slicer G-code připraví, a balíček .gcode.3mf
• Jak si prohlédnout G-code na Macu, aniž byste spouštěli slicer

Zdroje

• RepRap wiki: G-code – zápis příkazů, komentáře, přípony
• NIST: The NIST RS274NGC Interpreter, Version 3 – původ v CNC, RS-274-D
• Marlin: G-code a Klipper: G-Codes
• Prusa Knowledge Base: příkazy specifické pro firmware Prusa – M862, M115, M73
• Prusa Knowledge Base: PrusaSlicer G-code Viewer
• PrusaSlicer: náhledy v G-code a značky typů úseků
• CuraEngine: zápis G-code a OrcaSlicer: značky typů úseků
• Klipper: přípony na virtuální SD kartě a Marlin: výpis souborů na SD kartě

G-code z jakého sliceru vám Preview3D neobarvil správně? Pošlete mi ho na apps@xfanta.com, doplním značky, které zatím nezná.